Author: nbluuly

Ranní probouzení po předchozím večeru byl krušný. Hlava bolí, tělo bolí, elán spadl na bod mrazu při pohledu na vlasy a počasí. No nic, musím se dát dohromady, dovléct se ke stánku a vydržet tam do odpoledne. Ještě na žádným z ročníků WebExpa jsem takhle vyčerpaná nebyla.

Na druhou stranu se letos, myslím, velmi povedla organizace. Samozřejmě hateři budou vždy namítat, že je něco špatně, ale tak co s tím naděláme.

Z letošního WebExpa však budu nejvíce vzpomínat na 3 události.

Setkání se s kluky ze Citadelo.

Velmi světlým momentem celého nedělního dne bylo setkání s dvěma hackery ze Citatelo, Tomáš, a Essential Data, Juraj. Za tento objev vděčím Srigi, protože ten přece všechny zná. 🙂 Velmi trpělivě a důkladně mi vysvětlili, jak se hackují systémy. Pak došlo k jejich hiring taktice, kdy dávají kandidátům systémy, které mají hacknout, aby se dostali k dalšímu kroku. Zábavný a informativní způsob, jak hirovat lidi. Velmi příjemný pokec o tom, jak se hackují systémy a ještě důkladnější (později) povídání si o čaji.

Techloop.io stánek

Brzo rozjedeme Techloop a na webexpo jsme připravili úžasnou soutěž o hlavní cenu – Star Wars BB-8 droida. Dále jsme měli ještě Raspberry Pi a Techloop hoodie. Spoutu lidí jsme s tím oslovili a máme oficiálně 616 entries do soutěže. Už se těším na losování.

Nápad s Techloop.io navíc zaujal spoustu lidí a měli jsme možnost tuto myšlenku předat a prodat velmi zajímavým firmám.

Workshop s Filemonem

Popsala jsem podrobněji náš workshop ve včerejším blog postu. Jen zopáknu, že téma bylo „Sociální média a jejich vliv na vaši kariéru“. Několik lidí se za mnou stavilo u stánku a po workshopu a diskutovali jsme dále, co a jak by měli pokračovat se svými aktivitami na sociálních sítích.

Letos jsem dělala workshop poprvé, takže se to nevyhnulo nedostatkům. Také jsem měla později možnost mluvit s účastníky workshopu a získala jsem od nich cenné feedbacky, míněno konstruktivní kritiku s radami, co bych měla udělat příště lépe. Za což děkuji.

Celkový dojem

Velmi dobrá organizace. Moc prezentací jsem nestihla, ale „Future of marketing“ opravdu stálo za to. Skvělý story telling. Jídlo nebylo špatné. Nejoblíbenější stánek (samozřejmě kromě Techloop) byl čajový od Meetea. Nebýt nich, WebExpo bych přežila jen těžko. Na party jsme si definovali význam startupu s kluky z Apiary a Michal Špaček zjistil, že je taky startup.

Definice: Svou doménu ukončují koncovkou .io, jejich back-end je většinou udělané v Ruby/Rails a neustále hledají investora.

Už se nemůžu dočkat příštího webexpa.

Tep se zrychluje. Nervozita stoupá. První lidi přicházejí na workshop. Ještě na poslední chvíli si v hlavě promítám slidy. Začínají se mi třást ruce, ale při pohledu na Fila se uklidním. „Když tak hodím slovo na něj.“

Workshop začíná rozcvičkou a seznámením se napravo nalevo. Všichni jsou uvolněnější. Začínáme.

„My jsme cool firma. U nás budou chtít všichni pracovat.“

„Máme skvělý produkt. Používáme cutting-edge technologie. Ani nechceme někoho, kdo by vyloženě trval na tak vysokém platu.“

Ach bože. Toto je přístup jak za dob Taylora. Přistupme k věcem vědecky. Když uděláme věci správně, tak se správné věci budou dít. Kauzalita v tomto případě odjela na dovolenou za devatero galaxiemi. Dvojnásob to platí v IT.

Teď už neplatí, že zaměstnanci běhají za firmami jako pejskové a žadoní o práci. Situace na trhu je právě opačná. Firmy nyní bojují o nedostatek talentů (samozřejmě píšu jen ze své perspektivy jakožto recruiterka v IT). Nicméně si myslím, že hodně z vás se mnou budou souhlasit, že najít dobrého ITáka je teď fakt těžký!

Nejhorší věc, kterou jsem vypozorovala na meetupech a konferencích, byla to, že spousta lidí se bavila jen se svými přáteli, kolegy, známými a neměli odvahu, možná ani chuť se jít seznamovat. Přitom prostor k této aktivitě byl.

Nejvíc mě to překvapilo na poslední Topmonks caffé, kdy přišlo nejvíc recruiterů (celkem jsem napočítala 5) za celou dobu jeho existence. Všichni se po prezentaci zvedli a odešli domů, aniž by nějakému ITákovi řekli „ahoj“. Proč potom teda chodí na tahle setkání?

Nestačí někam jít, postavit si tam stánek/udělat prezentaci a čekat, až k vám některý z těch lidí přijde, dá vám na sebe dobrovolně kontakt a řekne, že může začít pracovat zítra. S tímhle asi moc neuspějete. Pokud chcete dělat recruitment pořádně, musíte vyjít ze svého „comfort zone“. Jít za cizími lidmi, oslovit je, začít se s nimi bavit.

Občas k nám přilítne na email či LI docela humorné zprávy/emaily.

Zpráva z LI od jednoho křesťanského manažera.

Dear Luu Ly

Thank you for connecting with me! You are most definitely one of the most interesting people on LinkedIn! Sarcasm, black humor, wine, breaking rules, Porche 911!!! And you live in Prague! (I love Prague!) And you’re cute! Gorgeous actually! Thanks for helping me smile today and wishing this is a dating site! )))

Best wishes,

Christian manager

Silnější kalibr…

I owe you with an apology. To be absolutely honest, it was your amazingly beautiful eyes that made me accept your invitation. 🙂

I’m not looking for career opportunities at the moment.

Let’s talk about something else. Talk about ourselves. 🙂

I can’t think of anything but meeting with you since I saw your picture. 

Let’s come together and watch movie, have some drinks, a dinner or anything. I’d like dating with you and make love with you. 😉

A první cenu vyhrává tento kandidát s jeho motivačním dopisem.

Dear recruiter, (I don‘t know why I should call you dear! Like I know you! But that‘s is what you are excepting ! ) I am interested in this position as advertised , and I am available to start as soon as needed as I am not employed for the moment. As you will see on my attached resume, I have many years of experience in various domains.

Bla bla bla

It worth to spent same seconds to read my CV, before you delete it or through it in the trash. You will realize that is one of the most honest CV you ever read! So, I hope you will be also an exception and appreciate my honesty. Because the most of you people have IQ of 70 and sometimes below that limit. I guess is an requirement to be an recruiter, like the managers!

In my past I worked in more than 30 jobs. Not only in the bankrupt Greece but also in Germany (the Americans of Europe). In the most of these jobs I received less money as I should and without insurance. So, for your company will be a great deal to hire me as your personal economic slave. I don‘t ask for insurance because I will not have a pension ever! Some money for my rent and my few needs are ok by me! So, I shell myself very cheap!

Best regards (Also I don‘t know why, but is what you are expecting any way!)

 

 

Telefon zvoní. Zvedne ho Anička.
A: „Hello, how can I help you?“
With Bulgarian accent – JA: „Hello, we offer delivering services. Are you interested? We deliver packages.“
A: „I’m sorry, but we don’t need to deliver any packages.“
JA: „We can deliver anything.“
A: „I’m sorry, but we don’t need that.“
JA: „Can you give me some contact of your clients then?“
A: „I’m sorry, but I can’t do that. My bosses wouldn’t be very happy…. No, we don’t need to deliver anything. We deliver human resources.“
JA: „Oh, do you deliver sauces?“
A: „No, we don’t deliver sauces! I’m sorry, I have to go now. I will have a meeting now.“
JA: „Oh, do you deliver meat then?“
A: „No, we don’t deliver meat. I’m sorry, I’ll have a meeting now.“
JA: „Oh, you will meet me?“
A: „This conversation ends now! Bye“

Včera jsme měly s Aničkou tu čest jít na Salsita akci, kde se mělo mluvit o reaktivním programování a pivu. Teda to pivo mělo být jen jako doplněk té zábavy. Cestou k cílovému bodu jsme do sebe nacpaly KFC. Přece tam nepřijdeme hladové a nabručené. Dobíháme na poslední chvíli. Zazvoníme. Pustí nás. Vyběhneme schody.
4 řady plných vývojářů a jedné vývojářky na nás upírá zrak. Svým business oblečením, který musíme nosit přes den, absolutně nezapadáme do kolektivu. Nevadí. Natočíme si vodu nejdřív. Nechceme se hned opít a ztrapnit se. Jeden kluk se na mě hrozně široce směje. Nevím proč, ale usměju se zpátky. To možná byl ten Franta, kterého jsem viděla na TM Caffé.
Poslechneme si poctivě všechny prezentace, z čehož rozumíme jen jedné o Lean UX on Honzy. Na ostatní se spíše koukáme jako na hezký obrázek a grafy a kódy. V mezidobí přišel i Steida. (Kdo dělá i nedělá v JS, tak ví. 😀 )
„Otázky prosím až ke konci, Dane.“
„Ale tohle je vážně důležitý…“ nebo „Ale já si dovolím nesouhlasit…“
Dostali jsme pravidelné záchvaty smíchu pokaždé, když Dan něco začal namítat. 😀 Bylo zábavné pak pozorovat reakci ostatních Salsisistů. Někomu z toho stály i vlasy na hlavě.
Po prezentaci byla samozřejmě ta důležitější část – networking. Krásně se mi seznamovalo s kluky. Všichni milí, s pivem v rukou. Přidala jsem se po chvilce hovoru s Mattem ke skupině, kde stál Franta. Seznámila jsem se s ostatními a Franta na mě: „My se známe!“
„Já vím. Ty jsi Franta, že jo?!“
„Ne, jsem Tonda. Tonda H. Dosadila jsi mě do TM. Povídali jsme si po TM half maratonu“
Přemýšlela jsem, kam se zahrabat dřív. Naštěstí to Tonda bral sportovně a omluvil mi to. Skákaly jsme s Aničkou pak od jedné skupiny ke druhé. Přidávali si lidi na LI. A celkově jsme si ten večer užily možná ještě víc než kluci. Kde najdete tolik ITáků na jednom místě taky, než na meetupech, že? Jen by možná bylo dobré si pamatovat obličeje a jména lidí, které jste někam dosadili. 😀

1. Já jsem recruiter tvůj a vyvedu tě z práce prokleté do firmy zaslíbené.
2. Nebudeš mít jiného recruitera nežli mě.
3. Nebudeš znát jiného recruitera nežli mě. Dychtivě se dívám na tvůj profil, sobecky si tě přivlastňuji jako svého. Zatratím tě až po čtvrtou, pátou práci, pokud se necháš dosadit někým jiným než mnou.
4. Pamatuj na den pohovoru. Šest dní se budeš připravovat a pilně pracovat, abys sedmý den prošel zkouškou ohněm. V šesti dnech jsme zvládli taktiku pohovoru, technické i logické otázky. Sedmý budiž připraven ke zkoušce.
5. Cti svého nového zaměstnavatele, kam tě tvůj recruiter dosadí, abys dlouho vydržel a neodešel dřív, než bys měl.
6. Nefailneš.
7. Nebudeš spolupracovat s jinými recruitery, ani s nimi nebudeš komunikovat, psát emaily či zprávy a zvedat telefony.
8. Nebudeš reagovat sám na žádnou pozici, jen přes svého recruitera. Máš-li kamaráda/kolegu toužícího po práci, nedoporučíš ho sám, ale doporučíš svému recruiterovi.
9. Nebudeš na pohovoru lhát.
10. V době zkušební nezatoužíš hříšně po jiné práci, mnou domluvené zaměstnání neopustíš, sic tě stihne trest strašlivý.

„To si asi dělá srandu!“

Znovu si nevěřícně čtu email od kandidáta: „bla bla…. jsem si jist, že jsem Vás informoval o tom, že jsem v kontaktu s (firmou A) přes jinou agenturu. Nicméně tady došlo k nedorozumění a H. mě prezentovali, i když neměli. Proto bych chtěl požádat o to, že v případě vzniku pracovního vztahu mezi mnou a (firmou A), připadla odměna druhé headhunting agentuře.

Fuck. Že by další z řady chytráků anebo prostě jen popleta se špatnou krátkodobou pamětí (rozuměj hulič) ?

„Tak mu zavolej a zeptej se ho. Možná mu jen chvilkově přeskočilo. Já tady mám od něj písemné potvrzení, že ho tam můžem nabídnout.“

Hm, super. Nezbývá než volat a konfrontovat přímo.

„Tak co říkal?“

„Že se moc omlouvá a že si to vyřídí s tou druhou agenturou a (firmou A). A půjde přes nás.“

„Zřejmě mu přislíbili nějaké peníze za to, když půjde přes ně. Unbelievable.“

A takhle to občas přicházívá. Odvedete svou práci, ale už vůbec si nemůžete být jisti, že za ni dostanete zaplaceno. A i když to tak (alespoň v mém případě ) nevypadá, tak obsazení pozice k oboustranné spokojenosti dá docela zabrat. Nicméně o tomto voodoo detailněji zase příště.