A je po svatbě…

Dlouho jsem nic nepsala. Omlouvám se za to, ale nějak v poslední době je nouze o zajímavé události a psát motivační citáty se mi fakt nechce. Ale o tenhle zážitek se musím podělit. Není to z náboru, ale z cest. Doufám, že nevadí. 🙂

Jsme ve Vietnamu. Zase. Tentokrát na pozvání mého bratránka, který bude mít svatbu. Kdo jste byl na nějaké vietnamské svatbě, tak víte, že minimální počet hostů činí cca 200–300 (malá svatba), střední svatba pojme tak 500 a takové běžné, větší svatby, tak kolem 1000. Bylo nám slíbeno původně 2000 hostů. Nakonec jich bylo jenom 1200. Trochu zklamání, ale tak, co se dá dělat…

Ráno jsme museli vstát v 6h, protože se jelo pro nevěstu. Teda my nejeli. Jinak bychom museli vstát tak v 5h a jet bez snídaně. To fakt ne! Strejda s tetou a ostatní rodinou (babička, dědeček z ženichovi (naší) strany a další) se v 7h ráno sebrali a jeli všichni společně v autech a motorkách pro nevěstu. Docela mě nakonec mrzí, že jsem to promeškala. Chtěla bych vidět, jak v těch šatech a oblecích kličkují ulicemi Hanoje.

Dojeli pro nevěstu k ní domů. Vyzvedli společně s jejími příbuznými a jeli zpět k ženichovi. Tam byla už celá místnost nachystaná z předchozího dne na velkou návštěvu. No, my dojeli o 15 minut později než všichni ostatní. (Ale ve vietnamské kultuře se říká, že ti nejdůležitější přichází poslední. Hehe. No dobře, tak nic! Jsme jen líní a pomalí!)

30 stupňů, vysoká vlhkost, slunce. My: silný oblek a dlouhé šaty. Když jsem se pak koukala na ostatní, co měli na sobě, litovala jsem, že jsem tak overdressed. Měla jsem si vzít krátké koktejlky na pláž a nikomu by to nevadilo. Mít teď košili, tak by se mi vytvořily velké koláče sledovanosti.

Je 8:45. asi 60 lidí nacpaných do přízemního patra domu, uvnitř i venku. Jakmile nás posadili ke stolu se starými babičkami, ihned nám na stůl nasypali kopeček dýňových semínek a nalili vietnamský čaj. Na stole tyčinky a sušenky. Pak přišlo na řadu seznamování. Tady jsme se dozvěděli, že rodiče nevěsty mají dohromady 13 sourozenců (plus oni 2 = 15 sourozenců celkem. Šílený!). No tak proč ne?

IMG_0312

Rodiny začaly říkat přípitky. Rodina ženicha zastoupená dědou přála novomanželům hodně štěstí a zdraví do společného života, rodina nevěsty něco v podobném duchu a aby nevěstě prominuli její případné nedostatky… Pak šli ženich s nevěstou nahoru[1] na „Le Gia Tien“. To znamená představit se nebesům a pozdravit je, že je všechno v pořádku, pokud jsem to správně pochopila.

IMG_0307

Vrátili se. Nevěsta s ženichem začali obcházet stoly. Nevěsta s konvicí čaje a ženich s balíkem cigaret. Čaj všem, cigarety mužům. Každý si musel vzít, i když nekouřil. Bylo to pro budoucí bohatství novomanželů.

Zhruba v 10h sedánek skočil. Hosté se naložili na minibusy a jeli na místo činu, asi 600m od domu.

IMG_1282

Hlavní sál byl přísně rozdělen na 2 strany – ženichova a nevěstina. Centrem toho všeho bylo podium, na kterém se bude stát nevěsta s ženichem a jejich rodičové. Venku byl pak photo point, kde nevěsta s ženichem byli snad celou dobu, kromě času na podia, aby se všichni s nimi vyfotili. U vstupu do sálu stáli rodičové novomanželů, aby přivítali těch zbývajících 1140 hostů. Každý stůl byl servírován pro 10 lidí. Když se zaplnil, servírovalo se jídlo. Tak jdem zabrat stůl.

Máma využila příležitosti a vzala mě zdravit každého příbuzného a známého, který se tam vyskytl. A že jich bylo! Fila jsem usadila vedle pána, co mluvil rusky a byl klid. V pozadí se zpívalo, tancovalo, byl tam uvaděč, který všem říkal, co bude dále na programu dne. Největší atrakce celé akce byl stejně 2metrový Fil s vyholenou hlavou a copánkem. Všichni nestoudně vejrali a vůbec jim to nepřišlo divný.

IMG_0355

Někdy v průběhu toho ženich zazpíval live nějakou love song, aby přivítal nevěstu na podium.

IMG_0344

Nevěsta s jejím tátou přicházejí k podiu, všichni usměvaví a pak se všichni 3 objímají najednou. Trochu zvláštní situace, ale asi je to tady normální. Nevěsta a ženich jdou na podium, zahraje se jedna romantická písnička a pak se zahraje Svatební pochod od Mendelsohna a na podium přicházejí rodičové novomanželů. Eeeeh, what?!

Zase další proslovy. Všichni kolem jsou šťastní a usměvaví. Babička se strejdou sbírají obálky (s penězmi). Hosté dojedli. Takhle rychle se zvednout od stolu jsem snad ještě nikoho neviděla. Dojedlo se a všichni synchronizovaně vstali a odešli. Kdo nedal obálku, tak cestou ven ještě nastrkal do připravených boxů. Až nakonec zbyly poslední 2-3 stoly s nejbližšími příbuznými. Ženich s nevěstou si konečně sedli a mohli se najíst, napít. Rodičové vesele dál pokračovali v pití vodky, která zůstala nedopitá od hostů. 14h odpoledne. Konec svatby. Jdeme na odpolední siestu.

IMG_1294

[1] Domy ve Vietnamu mají většinou malé pozemky. Pozemky jsou drahé, takže se staví do výšky. Zmíněný dům má 4 patra. Oltář je až v posledním patře.

Advertisements
A je po svatbě…

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

w

Connecting to %s