Efekt mizejících kandidátů

Taky se vám někdy stalo, že vám zmizel kandidát? Myslím, jakože fakt zmizel? Mně se to stalo několikrát.

Pavel byl perfektní pro java pozici v jedné nejmenované společnosti. První rozhovory se vyvíjely výborně. Pavel projevil zájem o zmíněnou pozici a chtěl domluvit osobní setkání s klientem.

Byla jsem štěstím bez sebe – java vývojář, chytrý, příjemný, normální, dokonce i vtipný. V IT náboru to je teď jako narazit na poklad. Po prvním setkání samozřejmě klient projevil velký zájem o Pavla. Koneckonců, je to poklad!

Volám Pavlovi úžasnou novinu, že by se s ním chtěli sejít. Nedovolám se. Za hodinu zkouším znovu – nic. Po pracovní době zkouším znova – nic. Píšu email, vidím, že si ho přečetl – super – ale pořád žádná odpověď.

Po třech dnech začínám být nervózní stejně, jako když mě nenapíše/nezavolá chlap po našem prvním rande. Po dvou týdnech dlouhého čekání a stech telefonátech/emailech/urgencích si uvědomím, že už to nemá smysl a oznamuju klientovi, že Pavel odstupuje z výběrového řízení. (Udělat mi tohle chlap po rande, tak si ho najdu a dám mu co proto).

Nebo jiný případ, kdy kandidátka dokonce už dostala nabídku a měla se domluvit jen na čas, kdy přijde smlouvu podepsat. Měsíc nebyla schopná napsat žádný termín, ani nedala o sobě vědět, zda má zájem ještě o tu práci či ne. Samozřejmě žádná nabídka neleží na stole měsíc, aby na někoho čekala. Práci nedostala.

Proč to ti kandidáti dělají? Vím, že recruiteři nejsou dokonalí, ale krátká prostá rychlá odpověď ve smyslu „Nemám už zájem“ nebo „Přijal jsem jinou nabídku“ nebo „Nelíbí se mi Váš hlas a už ho nechci v životě nikdy slyšet. Proto jsem nezvedal telefony.“ Cokoliv, jen ne ticho po pěšině.

Tak jsme už dospělí, ne? Když už nemáte zájem, tak nám dejte aspoň vědět. Fakt nekoušeme. Věřte mi. Sneseme tu zprávu úplně v pohodě a ještě na nás uděláte dobrý dojem. („Hm, měl(a) koule mi to říct!“)

Advertisements
Efekt mizejících kandidátů

10 thoughts on “Efekt mizejících kandidátů

  1. To je jednoduché – nejsou připraveni udělat to rozhodnutí. Ono se jim měnit zas tolik nechce a nebo to není přesně co hledají. A nemají v tom jasno, aby řekli ne. Tak počkají ještě jeden den a pak to vyřeší. A je z toho měsíc 🙂

    Like

  2. Marek says:

    Super článek ale hledal jsem si práci a měl jsem stejný pocit ze zaměstnavatelů , pro jednou nejmenovanou mezinárodní společnost v Praze jsem absolvoval 5 kol interview a jeste jsem musel přerušit dovolenou a pak nic po asi měsíci jse mi konečně ozvali ,že pozici nebudou obsazovat 🙂 měl jsem pocit ,že jim šlo jenom o mnou vyřešenou případovou studii a informace z trhu.

    Like

  3. Jiřka Pařízková says:

    Určitě je to individuální a různorodé. Někdy je to pro Pavla: udělat právě ten krok a rozhodnout se; někdy nedostatečná zodpovědnost; priority a někdy špatná zkušenost s výběrovým řízením v minulosti. Co si budeme povídat, ještě nedávno se některé firmy a personalisté chovali podobně jako uvedený Pavel. Připravovat se maximálně na VŘ, dát do toho maximum… ale nestojím nikomu ani za odpověď, že mě nevzali. No a získat zpětnou vazbu na můj výkon, abych se poučil? V minulosti téměř nemožné. :-(.
    Teď je bohužel pro nás, vybírající si potenciální zaměstnance, doba obrácená 😦 Pracuje se s tím špatně, ale musíme si poradit a třeba i poučit 🙂 🙂 🙂

    Like

  4. Samozřejmě je to různé i podle toho, že kandidát může mít aktuální práci velmi nejistou a netuší kdy je ta pravá volba pro lidský odchod. Nicméně je velmi častý až běžný jev ze strany firem a jejich pracovních agentur. Velmi často se potkávám s přístupem, kde si po první a někdy i několikáté schůzky řekneme, že agentura či firma dá do týdne max 2 vědět. I když uplyne měsíc od schůzky a volám mnohdy na několikáterý pokus, tak dostanu úsečnou skoro drzou odpověď “prostě jsme vás nevybrali”, nebo byl vybrán jiný kandidát (inzeráty se tou dobou znovu obnovují a znovu inzerují i jinde, tedy jde asi o milosrdnou lež).Také si to firma mohla rozmyslet, odpověď žádná. Tento popstup z obou stran je také způsobem náhledu na pracovní trh, i u vašeho zmíněného zlata přece jde důl zavřít a pak bez problému otevřít

    Like

  5. Všichni máte v podstatě pravdu. Když firmy nebo agentury nedávají kandidátům vědět negativní (nebo nedej bože ani ten pozitivní) feedback, je to, čistě dle mého názoru, špatný marketing společnosti a mělo by se to změnit. Úplně stejně je to viděno očima recruiterů, když se takto chovají kandidáti. Tady jde o branding a každý ho má takový, jaký si to udělá.

    Like

  6. Babett says:

    Mam naprosto stejnou zkusenost a zda se mi, ze je tento jev cim dal castejsi…jako interni recruiter se snazim klast duraz na to, dat agenturam nebo primo kandidatum vzdy zpetnou vazbu, alespon ve forme vyjadreni ano/ne. Samozrejme, ne vzdy se to podari, ale sama jsem na trhu prace dlouho figurovala jako uchazec a vim jak silena je ta nejistota…snazim se tyto pripady eliminovat na minimum. Na druhou stranu chapu, ze kandidati to na trhu vnimaji casto a asi ani neciti zadnou formu odpovednosti vuci te ci one firme, aby dali vedet, ze se napriklad rozhodli jinak, nebo zatim vubec…..Kazdopadne v soucasne situaci na trhu se ne zridka stava, zese nam kandidati “recykluji” a pristanou na stole i nekolikrat, takze urcite jista forma brandingu uchazecu to je….

    Like

  7. mam v pici says:

    ja som tiez pavol a tiez sa mi stalo ze jedna z prvych ponuk dopadla takto… personalistka mi volala kazdu chvilu ze ci sa mi ta ponuka paci a cela vzrusena urcite z vidiny (pre nu) astronomickej provizie ma hnala do chomuta pracovnej pozicie o ktorej som ja nebol celkom presvedceny ze to presne chcem, i ked to bola doteraz najlepsia ponuka. Rozorvany pocitom ze mozno lepsiu uz nenajdem a zaroven pocitom ze len teraz som zacal a nie som presvedceny ze je to to prave orechove pre mna… Co budem dalej vypisovat… Zachoval som sa ako pravy introvert… stiahol som sa, prestal brat telefony a odpovedat na emaily, ponoril sa do seba a pocuval svoje pocity preco ano a preco nie…Zatialco recruiterka cela frustrovana z toho ze na tu dovolenku za proviziu za mna asi nepojde vypisovala nasrane emaily ze neodpovedam a som neseriozny… Neznasam ked ma do niecoho nutia, tlacia na mna a snazia sa mi dat chomut. A oni kricia “povedz nam to hned teraz ale hned teraz aky mas z toho pocit!!!”. No bezte do …. A o pracu nemam nudzu… kde zaklopem odtial ma nepustia. Takze mila recruteika, v IT obore na takych ako som ja este narazis vela a ked sa nechces zblaznit precitaj si knizku Ticho – Susan Cainová
    Peace,
    P.

    Like

    1. Zdravím Pavol,

      Moc děkuji za feedback. Konečně vím, co se děje za oponou. Nebudu se zastávat oné recruiterky, protože vím, jak pushy mohou být. Tvoje chování bylo zcela pochopitelné. Pokud tě někdo zažene do kouta, prostě se uzavřeš. Toto jsem se naučila až později v recruitmentu, že lidem je třeba naslouchat a ne do nich cpát ty růžové povídačky o tom, jak je ten job pro ně ideální.

      Jsem si celkem jistá, že dotyčnému Pavlovi (nepoužila jsem schválně pravé jméno kandidáta, protože se to nedělá) jsem volala a psala v rozumné míře. (Myslím, že to byly celkem 2 emaily a 3 volání za 2 týdny) a ani to nebylo ve fázi, kdy by se měl rozhodnout, zda odejít z firmy či ne. Bylo to teprve počáteční seznámení se se zmíněnou firmou. Stačilo jen dát vědět třeba “potřebuju čas” nebo “ozvete se mi za 2 měsíce” nebo cokoliv.

      Každopádně souhlasím s tebou. Agresivní způsob náboru/přesvědčování je mi protivný. Dle mého názoru je nábor o tom, dát správné lidi na projekt, který jim sedne, kde budou šťastnější a kde se mohou realizovat. O tomto by měl být recruitment.

      Like

  8. starsi clanok ale moja skusenost je taka, ze:
    1. ani dobre firmy nedavaju neuspesnemu kandidatovi vediet (dnes sa na to zhusta pouziva kuzelna formulka “neuspesnym kandidatum vysledek neoznamujeme”);
    2. agentura robi to to iste ako firma ako v bode 1 len s tym rozdielom, ze ked sa clovek dovola tak sa dozvie “klient sa este nerozhodol” a pritom od svojho kamosa ma zpravu, ze na pozicii pracuje uz dva tyzdne niekto iny;

    tak preco by sa obtazoval kandidat? nasiel si nieco ine, riesi nastupne veci, neuspesnym zaujemcom neoznamuje. a ani ja nedviham pocas dna vsetky telefonaty co sa ku mne telefonom dobyvaju, to by som nerobil nic ine iba telefonoval. tak 70% telefonatov nezdvihnem. ako povedal jeden (mudry byvaly) kolega “pre samu komunikaciu nestihal pracovat a mobil mam na to aby som mohol ja teleonovat a nie aby sa mi mohol kde-kdo dovolat, nech napise zmysluplny email alebo sms to da viac prace tak uvidime ci mu to za to stoji, ak nie tak by za nic nestal ani telefonat”.

    Like

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s