„To si asi dělá srandu!“
Znovu si nevěřícně čtu email od kandidáta: „bla bla…. jsem si jist, že jsem Vás informoval o tom, že jsem v kontaktu s (firmou A) přes jinou agenturu. Nicméně tady došlo k nedorozumění a H. mě prezentovali, i když neměli. Proto bych chtěl požádat o to, že v případě vzniku pracovního vztahu mezi mnou a (firmou A), připadla odměna druhé headhunting agentuře.
Fuck. Že by další z řady chytráků anebo prostě jen popleta se špatnou krátkodobou pamětí (rozuměj hulič) ?
„Tak mu zavolej a zeptej se ho. Možná mu jen chvilkově přeskočilo. Já tady mám od něj písemné potvrzení, že ho tam můžem nabídnout.“
Hm, super. Nezbývá než volat a konfrontovat přímo.
„Tak co říkal?“
„Že se moc omlouvá a že si to vyřídí s tou druhou agenturou a (firmou A). A půjde přes nás.“
„Zřejmě mu přislíbili nějaké peníze za to, když půjde přes ně. Unbelievable.“
A takhle to občas přicházívá. Odvedete svou práci, ale už vůbec si nemůžete být jisti, že za ni dostanete zaplaceno. A i když to tak (alespoň v mém případě 
) nevypadá, tak obsazení pozice k oboustranné spokojenosti dá docela zabrat. Nicméně o tomto voodoo detailněji zase příště.
Ze zivota recruiterky 
Leave a comment