Otvírání okýnek k dalším příležitostem

Předevčírem se mi stala taková vtipná příhoda. Z ničeho nic mi v emailu přistane zpráva od neznámé firmy – Vistaprint. Nejdřív checkuju, jestli si nespletli adresu nebo jestli to nebude nějaké to Africké „I`d like to give you 25 milion USD in gold…“ kind of thing.

Otevřu email a vidím v AJ napsané: „Dostali jsme na Vás doporučení od JetBrains.“ Hah! Tak už vím, odkud vítr vane. Podívám se na jejich stránky, pozice, jooo, .NET, to by se mohlo hodit do portfolia. Hned si vzpomenu na FSharping, na kterým jsem byla v pondělí. Možná bych teď mohla doopravdy zaměstnat Džoukra, aby mi našel těch 10 (tentokrát) C# (a ne Javistů) za to, že mi polil mé nové oblečení pivem. #notnice #sweetrevenge

Se spokojeným úsměvem jim odpovídám – jo, vypadáte super, pojďme probrat další detaily. Pošlu email a vyrazím k psycholožce…

O 3 hodiny později na cestě domů místo chytání Pokémonů checkuju emaily. Vidím email od O. Bartoše a v předmětu – Intro Luu Ly <> Pierre / VistaPrint. Podívám se znova na první email od Vistaprint, na druhý mail od Vistaprint, ano jsou to identické firmy.

No, ego boost jak kráva! Kdy se mi někdy poštěstilo, že by na mě byla doporučení ze 2 nezávislých zdrojů. Večeře mi o to chutnala víc.

Samozřejmě se s Vistaprint sejdu hned druhý den. Vypadají na fajn firmu. Specializují se na e-commerce, marketingové věci, weby pro menší podniky. Prý zaměstnávají lidi z MIT a dalších prestižních univerzit v US a jejich SW inženýři jsou na úrovni Googlu a Facebooku. Chtějí v Praze najít top fullstack/.NET lidi a jsou ochotni do nich hodně investovat. Co mě zaujalo mnohem víc jsou jejich officy v Barceloně. Mají ještě v Bostonu a Tunisku. Ale že můžete rotovat práci mezi těmito officy, to mi přijde cool. Ještě navíc posílají své lidi na mezinárodní konference, klidně i Web Summit. A to není žádná levná záležitost.

A aby dokázali, že vše myslí vážně, příští týden pořádají menší meetup pro 150 lidí v Node5. Crash Course in Software Craftmanship. Prej tam budou mít i nějaké lidi z Barcelony, tak jsem zvědavá. Tohle by mohlo zajímat #scrummaster #agilecoach #developer ale samozřejmě akce je pro všechny. Já už mám každopádně lístek. Doufám, že se tam s někým uvidím.

Advertisements
Otvírání okýnek k dalším příležitostem

Koncentrace a focus – další téma pro future of work?

Nedávno se nám stala taková jedna věc. Nechci ji nazvat nepříjemná nebo příjemná, spíše prostě běžná věc. Museli jsme se rozloučit s jednou naší kolegyní. L je chytrá a přátelská, nicméně si vztah k recruitmentu nevybudovala, takže bylo lepší pro obě dvě strany, aby odešla a našla si něco, co jí bude bavit. Přeju ji štěstí v životě.

Při našem posledním rozhovoru, kdy jsme se rozešly maximálně v dobrém, jsem se L snažila dát feedback co a proč, a naopak zjistit, co se nám moc nepovedlo. Zjistila jsem mimo jiné, že práce z domova/remote pro L nebyla ideální a nemohla se soustředit ani v Hubu.

Myslím, že další téma Future of work aka Wisephora.com, které se bude konat 31. Května lidi, (Doufám, že se tam uvidíme!) by mohlo být „Jakým způsobem pomoci svým lidem, aby se mohli na práci soustředit“, nebo „Jak hacknout mozek, aby fungoval tak, jak my chceme“. No, bude tam mluvit Petr Kadlec, úžasný neurovědec s skvělým smyslem pro humor. Už se na něj těším.

Ale abychom moc neodbíhali od tématu, v poslední době doháním resty s CZpodcastem a narazila jsem na ten „Hacking mozku“ s Jankou Chudlíkovou. Společně s feedbackem od L mě to inspirovalo napsat tento článek.

Janka zmiňovala v podcastu o neklidu dnešní doby, kdy dnešní děti nejsou schopné sedět v klidu na jednom místě a soustředit se jednu věc. Moje sestra (16) není schopná u rodinné večeře pustit mobil z ruky: messenger, facebook, snapchat,… Takže na ni zvýším hlas, aby ten mobil odložila. Ach ta závislost na dopaminu!

V tu chvíli jsem si uvědomila, že dělám dost často úplně to samé. Píšu email, odpovídám lidem na facebooku, na Slacku, čtu si facebook statusy, jedu si videa na 9gag, do toho si pouštím podcast, abych nakonec zjistila, že nemám žádné relevantní informace ani z jedné činnosti. Někdy se mi povede napsat email špatnému člověku, oslovit ho jiným jménem, pošlu mu úplně špatný projekt jenom kvůli tomu, že multitaskuju.

Mozek prý stíhá maximálně 3-4 procesy, jinak pak nastávají fatální chyby. Navíc vůbec nejsem efektivní… No, tady to vidíme. Přitom vůbec nezáleží na tom, jestli jsem v Hubu mezi 50 lidmi v open space, v kavárně nebo sama doma.

(Zrovna píšu tento článek v kavárně (Místo) a do toho odpovídám na miliony dotazů Ha An. A psaní článků je zrovna činnost, při které potřebuju maximální koncentraci. Proto je píšu většinou v noci.)

Zkoušela jsem Pomodoro, co doporučoval Filemon, ale mně osobně to nefunguje. Doporučená intervaly jsou 20-5-20-5… Můj mozek ale potřebuje 10 – 15 minut na to, aby se začal na nějakou činnost koncentrovat. Jasně, že tam můžeme nastavit různé intervaly dle našich potřeb, ale když zapnu pomodoro program, mám pocit, že více sleduju ty minuty na pomodoru než svou práci.

Co jsem teda musela radikálně udělat je, vypnout všechny notifikace na mobilu a na macu. V nejbližší době nejspíše zavedu ještě hodiny, při kterých vypnu úplně všechny sociální sítě a slacky, abych se soustředila na složitější práci. Peak mozku je prý mezi 9:00 – 11:00 ranní a 15:00 – 17:00 odpoledne. Stačí prý bliknutí nebo lehká vibrace mobilu a mozku to flow uteče a je dost možné, že se už se do něj nevrátí. Tak mi v těchto časech nikdo nepište ani nevolejte. Dík! 😀

Další věc, kterou řešíme dost často je focus. Na rozdíl od koncentrace – což je proces, tak focus jsou priority, na kterých bychom měli pracovat, abychom byli úspěšní. Zjišťuji, proč jsme byli v některých měsících úspěšní a měli jsme placementy (placement = úspěšné dosazení kandidáta na danou pozici), a některé měsíce byly horší. Focus! Vybrali jsme si špatného klienta, špatný projekt, na který jsme se soustředili, a strávili na tom tolik času – bezvýsledně.

Pracujeme nyní na tom, abychom se focusovali na ty správné, kde nám to bude dávat smysl a přinese to výsledky. Ale tak znáte to. Nikdy neodhadnete, jak se věci vyvinou.

Janka také zmínila v podcastu důležitou věc – největší výhodu bude mít v budoucnu ten, který se dokáže soustředit (koncentrace) a bude umět věci prioritizovat (focus). Souhlasím.

Prosím vás, kdo z vás má nebo měl podobné problémy a jak to řešíte? A vy, co dosáhnete stavu flow, co vám k tomu pomáhá?

Koncentrace a focus – další téma pro future of work?

QuBit Conference – Save your butts from cyber crimes

Nedávno jsem se u Fila nedobrovolně dívala na jeden díl Black Mirror. Pro ty z Vás, kteří seriál neznáte, se jedná o možné i nemožné příběhy současného světa. Jeho stvořitelem je Charlie Brooker, pro něhož je typickým prvkem trochu kontroverze. Ale zpět k danému dílu: Shut up and Dance. Popis z ČSFD:

„Kenny je uzavřený outsider a pracuje v kuchyni jako pomocná síla. Někdo se mu nabourá do počítače, začne ho sledovat přes webkameru na jeho notebooku a natočí o něm kompromitující video. Samozřejmě ho pak začnou vydírat a dávat různé úkoly ke splnění výměnou za mlčenlivost. Kenny postupem času zjišťuje, že není jediný, kdo chycený v této hře…“ A to ostatní bych asi neměla říkat, protože by to byl těžkej spoiler.

black-mirror

Další epizody pojednávají o dalších problémech dnešního světa v souvislosti s rozvojem nové technologie a hloupnutím a ignorancí lidí. Ale tento díl mě vystrašil natolik, že jsem od té doby nemohla myslet na nic jiného, než kde seženu krytku na svou webkameru.

Když jsem si totiž zjišťovala pravděpodobnost toho, že by se to mohlo stát i v reálném světě, našla jsem článek s Michalem Pěchoučkem, kde říká: “Pravděpodobnost je asi tak vysoká, jako že se vám někdo naboří do systému a bude vám manipulovat s vašimi daty. Je to technicky podobný problém,”… Achjo!

Náhodou mě ve stejné době oslovila Maria Kaličaková z QuBit konference – komunita zaměřená na kybernetickou bezpečnost, jestli by nestálo za to se sejít a případně se domluvit nějaké spolupráci.

Budou totiž v Praze pořádat konferenci od 4. do 6. Dubna 2017. Na programu budou nejen přednášky a workshopy pro účastníky, ale nultý den (4/4) bude věnovaný školením na security oblast. Další dny budou věnované výše zmíněným činnostem a samozřejmě networkingu. Lístek na konferenci není nejlevnější, ale to není nic, co by stálo za řeč. 

a_jan_5008

Témata budou z různých oblastí cyber security, od bezpečnosti IoT, průmyslovou bezpečnost a spoustu dalších zajímavých věcí, které by se daly hacknout. Samozřejmě cyber crimes a cyber wars jsou taktéž hot topics dnešních dní. (Určitě jste slyšeli o nedávných útocích hackerů na ministerstvo zahraničních věcí ČR.) Navíc se dbá na to, aby přednášky nebyly jen PR pro firmy, ale aby si i odborné obecenstvo odneslo nějaké cenné informace.

Řečníci se budou skládat jak z akademické půdy, tak i komerční sféry. V této security oblasti znám snad jen Ondřeje Krehela, spolu-zakladatele QuBit konference, takže se nebudu ohánět tím, že zmíněné řečníky znám. Nicméně, checkněte seznam a uvidíte. J

Co mě ale ještě zaujalo na QuBitu je, že si nechali vyrobit vlastní QuBit krytky na webkameru. Těch jsem si vzala hned 3 (Největší radost od shlédnutí Black Mirror!). Zjistila jsem, že je o ně neuvěřitelně velký zájem. Poprosila bych Mariu tedy asi o dalších 10… A samozřejmě se tam bude rozdávat spousta dalších vychytávek na to, jak si chránit své soukromí. Už se tam těším!

Co vy? Kdo z vás se tam chystá?

PS: Kdo na to není dost vystrašený, doporučuju se začít dívat na Black Mirror.

QuBit Conference – Save your butts from cyber crimes

Hiring, hiring a zase hiring… Asi z toho padnu na zadek!

Od začátku roku jsem přečetla celkem dost článků o tom, jak válka o IT talenty sílí, firmy musejí vymýšlet nové způsoby, jak je nalákat k sobě, a recruiteři by měli hledat nové cesty, jak se kandidátům dostat pod kůži. Člověku se jen panenky zatočí, když se podívá na pracovní portály, jak je velká sháňka po vývojářích, devops nebo security lidech. Že by sloučení Avastu/AVG a stěhování velké části vývoje HP do Indie trhu nepomohla?

Očividně ne. Co jen se zpráva roznesla, recruiteři se jako supi vrhli po těchto firmách a dobří kandidáti už jsou na core rozebraní.

Přemýšlím, co dál dělat. Jak zlepšit nábor? Kde hledat kandidáty? Jak se s nimi seznamovat? Jak s nimi komunikovat? Docela mi z toho bolí hlava.

Velmi dobré tipy dává třeba Lovec Hlav ve svém posledním článku. V podstatě se ale omílá dokola pořád to samé. Je nedostatek IT lidi a bude jich velký nedostatek. Konkurence je velká a musíte se snažit ze všech úhlů pohledů od firemních benefitů (viděla jsem nějaké kanceláře na Bali), firemní kultury a její PR až po kredity na taxi (myslím, že to byla Kiwi). No dobře, tohle dělají firmy.

Co dělají potom recruiteři?

Zase znova poslouchání podcastů, aktivní učení se programovat (kamarád teď začal dělat krátké kurzy zdarma), sledování novinek na tech blozích a v neposlední řadě chození na meetupy…

Říkám rovnou, nejsem bůh. Podcast stačím sledovat jen jeden, můžete 2x hádat který. Už se 2. týden dokopávám k tomu, abych konečně zašla na první lekci programování. Tech blogy čtu matně z tramvaje, a to jen když vidím doporučení od nějakých známých. A chození na meetupy, to je kapitola sama o sobě. 🙂

Are we welcomed there?

V posledním měsíci už se mi stalo 2x, že mi zrušili vstupenku kvůli tomu, že nejsem vývojář. Vývojáři mají přednost, to je jasné. Tak já se firmám nedivím. Je to jejich náborová akce. Mít na své náborové akci cizího recruitera, tak se ho snažím taky odstranit ze seznamu. 😀 Nepopírám však, že je mi z toho trochu smutno.

Začínám si proto vybírat takové meetupy, které nejsou pod záštitou konkrétních firem, ale spíše jednotlivců. Účast je tam menší, za to jsem mnohem více vítaná. Poslední akce, co se fakt povedla, byla akce PragueJS minulou středu. Témata zajímavá a i já jsem tomu rozuměla a něčemu jsem se zase přiučila. Pak jsou tady meetupy jako Lambda, Ruby, DevOps apod.

Navíc jsem se naučila na těchto akcích „neprodávat“. Myslím, že není nic horšího, než potkat recruitera na meetupu a poslouchat ho 10 minut mluvit o tom, jak je ta nabídka úžasná a že byste měli tu změnu přece jen zvážit. Někdy je mi dokonce nepříjemné o práci mluvit a otočím to na jiné téma. Mnohem lepší je naslouchat a udělat si přátele.

Dále je to e-komunikace.

Nedávno jsem (zase) dostala solidní studenou sprchu od kandidáta, který rozebral můj email do posledního slova a pak dodal odkaz na článek od Misantropa, kde pojednává o náboru vývojářů. Určitě stojí za to si ho přečíst. Nejdůležitější body jsou zmíněné samozřejmě až na konci: …vývojář se stejně rozhoduje na základě smysluplnosti projektu a kvalitního týmu lidí, se kterým bude dělat…“

Ke svému překvapení jsem z emailů akorát musela odstranit hastagy :D, a možná podrobněji popsat projekt? Nevím. Když jsem to udělala předtím u jiné firmy, dostala jsem zase zprdnuto za to, že je to moc dlouhé. Je těžké najít tu jedinou správnou cestu. Nicméně stále je co se učit…

Tak jen pro začátek, co jsem se dozvěděla:

  • Netykat při prvním emailu.
  • Nepsat žádné „pro našeho klienta mezinárodní finanční instituci.“
  • Lokalita, peníze, projekt.
  • Žádné # – není to twitter.
  • Když má na profilu napsáno, že nehledá, tak opravdu NEHLEDÁ. Ale třeba tomu přizpůsobit email a napsat, že je jen informační pro dotyčného.
  • A posílat opravdu relevantní nabídky, resp. aspoň podle toho, co jsem schopná vyčíst z profilu.

To je prozatimní půlnoční souhrn myšlenek. Zase přijdou další.

PS: A kdybyste se chtěli kopnout a jít na nějaký ten meetup, dneska je jeden Fsharping: http://srazy.info/fsharping/7053

Hiring, hiring a zase hiring… Asi z toho padnu na zadek!

Tak si uděláme retrospektivu jako ve Scrumu

Skoro nemůžu uvěřit, že už uplynul rok, co jsme založili Three Queens. A 2016 byl fakt totální jízda jak v pracovním, tak i osobním životě! Nahoru, dolů, nahoru…

Když jsem začala podnikat, říkala jsem si, že první rok to bude asi na pohodu. Nebudu mít moc klientů. Asi ten první rok budu ještě sama. Takže to vše bude spíše taková zkouška.

A v osobním životě, kdy jsem si myslela, že už je vše „nalajnované“… No však víte co se stalo. 🙂

Všechno dopadlo jinak. Jak se říká „Člověk míní, život mění!“

Takže Three Queens.

Po pár měsících se ke mně přidala úžasná Djelka. Super se doplňujeme a musím říct, že jsem fakt ráda, že ji mám. Naučila mě za tu krátkou dobu spoustu věcí a díky její pozitivnímu přístupu úplně ke všemu mi pomáhá posouvat se dál.

Rozjely jsme společně business „ve velkém“. Měly jsme možnost navázat spolupráci se skvělými startupy, firmami, za což chci poděkovat svým přátelům, že nás takhle všude doporučují. Jsme hrozně vděčné za vaši důvěru a doufáme, že vás nezklameme.

Nedávno jsme proto také musely rozšířit tým a nabraly k sobě rovnou 2 slečny – Ha An a Linh. Protože proč se jmenovat 3 královny, když pak budeme opravdu jen 3, že? Trojku jsme rovnou přeskočily a jsme 4. Holky jsou kupodivu z Vietnamu, i když jsem si říkala na začátku „hlavně ne žádnou Vietnamku, protože se tam navzájem zabijeme.“ Tak teď jsou na mě 2.

#wewillrock2017

Za mě osobně jsem si vyzkoušela, jaké to je mluvit na konferencích (Barcamp) a zároveň si zkusila udělat workshop na VŠE. Mluvení na veřejnosti mi pořád nejde a z trémy jsem nesvá celý týden. Skoro jako před státnicemi. Za ty zkušenosti jsem ale fakt ráda a o to víc budu trénovat.

Člověk by měl dělat věci, které neumí. Kdyby dělal jen to, co umí, nikam se neposune. #kungfupanda3

Co se mého projektu „100 dating challenge“ týče, tam mám smutnější zprávu. Po 20 schůzkách jsem experiment ukončila (pozastavila?). Musím říct, že jsem se seznámila díky této výzvě se spoustou zajímavých lidí. Největší úspěch k mému překvapení byli lidi z Tinderu.

Z 20 schůzek jsem do teď v kontaktu se 3 lidmi. Jsou to lidi z IT nebo startup scény, překvapivě. Mimo sociální bublinu jsem se nakonec moc nedostala, i když jsem se opravdu snažila.

Nedávno mi přišel email s tím, že mě chtěl kluk pozvat na rande, protože si přečetl můj blog. Najednou mě trklo, že bych měla dát update ohledně mého současného stavu. Jsem zpátky u Fila. Resp. Už mám zase ten druhý full-time „job“ vedle 3Queens, takže jsem spokojená a už nehledám.

Do toho jsem se připojila do jedné dobrovolnické organizace, kde se budu věnovat osamělým důchodcům – povídat si, číst, hrát karty… 😀

To víte. Když už jsme aktivní v jedné oblasti, tak proč si nenaložit další aktivity.

All-in-all, 2016 byl rok plný změn, nových zkušeností, neobyčejných zážitků, i neuvěřitelných failů. Jsem zvědavá, co přinese 2017. Nějaká předsevzetí do 2017, lidi?

Tak si uděláme retrospektivu jako ve Scrumu

Za kvalitní služby ráda zaplatím aneb chytré účetnictví

Víte, kdo je druhý nejdůležitější člověk ve firmě? Váš účetní.

Podobný výrok jsem slyšela v Schindlerově seznamu (ano ten film) a do teď si ho pamatuju. No, vlastní účetní nemám, protože pro malou firmu nedává smysl mít vlastní účetní. Musela jsem tuto záležitost outsourcovat. Dostala jsem tehdy doporučení na ÚOL – Účetnictví Online.

Nejdřív jsem čekala, jak tam bude složitá komunikace. Jak si budu muset všechno zařizovat sama a účetní bude pomalá, neochotná apod. No, zkušenosti z předchozích firem. 🙂

Ale ne! Paní Pícková, teď už Jáčová, a její tým mě přesvědčili o opaku. Prokonzultovali se mnou úplně všechno od začátku až do konce – od daní, až o náklady, a takové věci jako zapsání se na úřady (největší opruzenina) také udělali za mě. Jejich konzultace fakt stojí za to!

Dostala jsem pak přiděleného účetního, který mi vždycky vyšel vstříc i mým požadavkům jako „Potřebovala bych předčasnou rozvahu za poslední ¾ roku a ještě mi upravte mzdy, které už se vyplatily a zaúčtovaly…“ Normální účetní by mi řekla, že to udělá za měsíc.

Tady mi řekli: „Za 4 dny to budete mít. Musím dodělat akorát věci k DPH a hned se na to vrhnu.“

A tak to funguje i s potvrzeními, účtenky se posílají emailem, rychlá a efektivní komunikace. Jejich Bonobo účetní systém se snadno používá. Ceny jsou rozumné. No, neměnila bych.

Takže tip pro nově podnikající – nechte si své účetnictví v ÚOL. Opravdu se vám to vyplatí!

PS: Hledají do týmu Ruby vývojáře. Je tam hodně holek oproti klasickým IT firmám.

Za kvalitní služby ráda zaplatím aneb chytré účetnictví

Tak teda trochu toho data-sexuálna na Logio ÚL

Minulý týden jsem měla tu čest být na jedné skvělé konferenci. Vím, vím, v poslední době se s těmi konferencemi doslova roztrhl pytel. Tady Webexpo, tamhle Barcamp, tu Logio ÚL. Musím ale říct, že mě bavilo tam sedět.

Abych vše trochu uvedla. Logio ÚL je konference, která se snaží najít řešení pro dlouhodobý udržitelný růst firmy. Jak to udělat, aby vnější faktory neohrozily její existenci? Jak se s těmito změnami vypořádat? Leadership, engagement a takové ty buzzwordy, které slyšíte všude kolem. Ale tady to bylo fakt dobrý. Aspoň z mého pohledu.

Pořádá ji společnost Logio. Nabízí chytré SW řešení pro logistiku, zvláště pak v oblasti řízení dodavatelských řetězců. V radě starších figuruje 5 lidí, z čehož je nejviditelnější osoba Tomáš Formánek, Logio CEO. S jeho prvním vystoupením začalo netiché vzrušení dámského obecenstva. Doporučuju checknout si jeho fotku. 😀

Následovaly další zajímavé přednášky od Keboola (dvojka Pavel a Petr) a Datagirls, přičemž jsme se dozvěděli, jak můžeme zjistit pomocí firemního chatu, kdo má rád peníze a kdo chození po meetupech. Další hodně data focused prezentace byla od Stories s Vojtou Ročkem a Filipem Douškem. Až tady jsem se dozvěděla, že do nich napumpovalo peníze právě Logio. Asi bych měla chodit častěji na tyhle akce.

Úplně úžasná přednáška byla od Petra Kadlece, bývalý ITák, současný neurovědec a kouč. Probírali jsme proces rozhodování našeho mozku dle priorit:

  1. Bezprostřední hrozba
  2. Bezprostřední odměna
  3. Vzdálená odměna
  4. Vzdálená hrozba

S vysvětlením, že „když už stojím u té otevřené lednice (bezprostřední odměna), tak je mi jedno, jestli za měsíc ztloustnu o 5 kg (vzdálená hrozba)“, jsem byla víc než velmi spokojená. 😀

A samozřejmě témata jako „jak udržet engagement zaměstnanců“, „Proč firemní hodnoty ztrácejí smysl, když se musí velkými písmenky napsat na každou zeď ve firmě“ apod.

Následovaly další přednášky o datech, aby nakonec přišel Filemon a všechno to data-sexuálno rozboural svou asijskou křižovatkou, 3N (Nikomu Nic Neber) a rozbouráním současné firemní hierarchie a vytvořením tekutých vztahů. Cítím se hned tekutěji! Už se těším na další ročník!

Tak teda trochu toho data-sexuálna na Logio ÚL