Hiring, hiring a zase hiring… Asi z toho padnu na zadek!

Od začátku roku jsem přečetla celkem dost článků o tom, jak válka o IT talenty sílí, firmy musejí vymýšlet nové způsoby, jak je nalákat k sobě, a recruiteři by měli hledat nové cesty, jak se kandidátům dostat pod kůži. Člověku se jen panenky zatočí, když se podívá na pracovní portály, jak je velká sháňka po vývojářích, devops nebo security lidech. Že by sloučení Avastu/AVG a stěhování velké části vývoje HP do Indie trhu nepomohla?

Očividně ne. Co jen se zpráva roznesla, recruiteři se jako supi vrhli po těchto firmách a dobří kandidáti už jsou na core rozebraní.

Přemýšlím, co dál dělat. Jak zlepšit nábor? Kde hledat kandidáty? Jak se s nimi seznamovat? Jak s nimi komunikovat? Docela mi z toho bolí hlava.

Velmi dobré tipy dává třeba Lovec Hlav ve svém posledním článku. V podstatě se ale omílá dokola pořád to samé. Je nedostatek IT lidi a bude jich velký nedostatek. Konkurence je velká a musíte se snažit ze všech úhlů pohledů od firemních benefitů (viděla jsem nějaké kanceláře na Bali), firemní kultury a její PR až po kredity na taxi (myslím, že to byla Kiwi). No dobře, tohle dělají firmy.

Co dělají potom recruiteři?

Zase znova poslouchání podcastů, aktivní učení se programovat (kamarád teď začal dělat krátké kurzy zdarma), sledování novinek na tech blozích a v neposlední řadě chození na meetupy…

Říkám rovnou, nejsem bůh. Podcast stačím sledovat jen jeden, můžete 2x hádat který. Už se 2. týden dokopávám k tomu, abych konečně zašla na první lekci programování. Tech blogy čtu matně z tramvaje, a to jen když vidím doporučení od nějakých známých. A chození na meetupy, to je kapitola sama o sobě. 🙂

Are we welcomed there?

V posledním měsíci už se mi stalo 2x, že mi zrušili vstupenku kvůli tomu, že nejsem vývojář. Vývojáři mají přednost, to je jasné. Tak já se firmám nedivím. Je to jejich náborová akce. Mít na své náborové akci cizího recruitera, tak se ho snažím taky odstranit ze seznamu. 😀 Nepopírám však, že je mi z toho trochu smutno.

Začínám si proto vybírat takové meetupy, které nejsou pod záštitou konkrétních firem, ale spíše jednotlivců. Účast je tam menší, za to jsem mnohem více vítaná. Poslední akce, co se fakt povedla, byla akce PragueJS minulou středu. Témata zajímavá a i já jsem tomu rozuměla a něčemu jsem se zase přiučila. Pak jsou tady meetupy jako Lambda, Ruby, DevOps apod.

Navíc jsem se naučila na těchto akcích „neprodávat“. Myslím, že není nic horšího, než potkat recruitera na meetupu a poslouchat ho 10 minut mluvit o tom, jak je ta nabídka úžasná a že byste měli tu změnu přece jen zvážit. Někdy je mi dokonce nepříjemné o práci mluvit a otočím to na jiné téma. Mnohem lepší je naslouchat a udělat si přátele.

Dále je to e-komunikace.

Nedávno jsem (zase) dostala solidní studenou sprchu od kandidáta, který rozebral můj email do posledního slova a pak dodal odkaz na článek od Misantropa, kde pojednává o náboru vývojářů. Určitě stojí za to si ho přečíst. Nejdůležitější body jsou zmíněné samozřejmě až na konci: …vývojář se stejně rozhoduje na základě smysluplnosti projektu a kvalitního týmu lidí, se kterým bude dělat…“

Ke svému překvapení jsem z emailů akorát musela odstranit hastagy :D, a možná podrobněji popsat projekt? Nevím. Když jsem to udělala předtím u jiné firmy, dostala jsem zase zprdnuto za to, že je to moc dlouhé. Je těžké najít tu jedinou správnou cestu. Nicméně stále je co se učit…

Tak jen pro začátek, co jsem se dozvěděla:

  • Netykat při prvním emailu.
  • Nepsat žádné „pro našeho klienta mezinárodní finanční instituci.“
  • Lokalita, peníze, projekt.
  • Žádné # – není to twitter.
  • Když má na profilu napsáno, že nehledá, tak opravdu NEHLEDÁ. Ale třeba tomu přizpůsobit email a napsat, že je jen informační pro dotyčného.
  • A posílat opravdu relevantní nabídky, resp. aspoň podle toho, co jsem schopná vyčíst z profilu.

To je prozatimní půlnoční souhrn myšlenek. Zase přijdou další.

PS: A kdybyste se chtěli kopnout a jít na nějaký ten meetup, dneska je jeden Fsharping: http://srazy.info/fsharping/7053

Hiring, hiring a zase hiring… Asi z toho padnu na zadek!

Tak si uděláme retrospektivu jako ve Scrumu

Skoro nemůžu uvěřit, že už uplynul rok, co jsme založili Three Queens. A 2016 byl fakt totální jízda jak v pracovním, tak i osobním životě! Nahoru, dolů, nahoru…

Když jsem začala podnikat, říkala jsem si, že první rok to bude asi na pohodu. Nebudu mít moc klientů. Asi ten první rok budu ještě sama. Takže to vše bude spíše taková zkouška.

A v osobním životě, kdy jsem si myslela, že už je vše „nalajnované“… No však víte co se stalo. 🙂

Všechno dopadlo jinak. Jak se říká „Člověk míní, život mění!“

Takže Three Queens.

Po pár měsících se ke mně přidala úžasná Djelka. Super se doplňujeme a musím říct, že jsem fakt ráda, že ji mám. Naučila mě za tu krátkou dobu spoustu věcí a díky její pozitivnímu přístupu úplně ke všemu mi pomáhá posouvat se dál.

Rozjely jsme společně business „ve velkém“. Měly jsme možnost navázat spolupráci se skvělými startupy, firmami, za což chci poděkovat svým přátelům, že nás takhle všude doporučují. Jsme hrozně vděčné za vaši důvěru a doufáme, že vás nezklameme.

Nedávno jsme proto také musely rozšířit tým a nabraly k sobě rovnou 2 slečny – Ha An a Linh. Protože proč se jmenovat 3 královny, když pak budeme opravdu jen 3, že? Trojku jsme rovnou přeskočily a jsme 4. Holky jsou kupodivu z Vietnamu, i když jsem si říkala na začátku „hlavně ne žádnou Vietnamku, protože se tam navzájem zabijeme.“ Tak teď jsou na mě 2.

#wewillrock2017

Za mě osobně jsem si vyzkoušela, jaké to je mluvit na konferencích (Barcamp) a zároveň si zkusila udělat workshop na VŠE. Mluvení na veřejnosti mi pořád nejde a z trémy jsem nesvá celý týden. Skoro jako před státnicemi. Za ty zkušenosti jsem ale fakt ráda a o to víc budu trénovat.

Člověk by měl dělat věci, které neumí. Kdyby dělal jen to, co umí, nikam se neposune. #kungfupanda3

Co se mého projektu „100 dating challenge“ týče, tam mám smutnější zprávu. Po 20 schůzkách jsem experiment ukončila (pozastavila?). Musím říct, že jsem se seznámila díky této výzvě se spoustou zajímavých lidí. Největší úspěch k mému překvapení byli lidi z Tinderu.

Z 20 schůzek jsem do teď v kontaktu se 3 lidmi. Jsou to lidi z IT nebo startup scény, překvapivě. Mimo sociální bublinu jsem se nakonec moc nedostala, i když jsem se opravdu snažila.

Nedávno mi přišel email s tím, že mě chtěl kluk pozvat na rande, protože si přečetl můj blog. Najednou mě trklo, že bych měla dát update ohledně mého současného stavu. Jsem zpátky u Fila. Resp. Už mám zase ten druhý full-time „job“ vedle 3Queens, takže jsem spokojená a už nehledám.

Do toho jsem se připojila do jedné dobrovolnické organizace, kde se budu věnovat osamělým důchodcům – povídat si, číst, hrát karty… 😀

To víte. Když už jsme aktivní v jedné oblasti, tak proč si nenaložit další aktivity.

All-in-all, 2016 byl rok plný změn, nových zkušeností, neobyčejných zážitků, i neuvěřitelných failů. Jsem zvědavá, co přinese 2017. Nějaká předsevzetí do 2017, lidi?

Tak si uděláme retrospektivu jako ve Scrumu

Za kvalitní služby ráda zaplatím aneb chytré účetnictví

Víte, kdo je druhý nejdůležitější člověk ve firmě? Váš účetní.

Podobný výrok jsem slyšela v Schindlerově seznamu (ano ten film) a do teď si ho pamatuju. No, vlastní účetní nemám, protože pro malou firmu nedává smysl mít vlastní účetní. Musela jsem tuto záležitost outsourcovat. Dostala jsem tehdy doporučení na ÚOL – Účetnictví Online.

Nejdřív jsem čekala, jak tam bude složitá komunikace. Jak si budu muset všechno zařizovat sama a účetní bude pomalá, neochotná apod. No, zkušenosti z předchozích firem. 🙂

Ale ne! Paní Pícková, teď už Jáčová, a její tým mě přesvědčili o opaku. Prokonzultovali se mnou úplně všechno od začátku až do konce – od daní, až o náklady, a takové věci jako zapsání se na úřady (největší opruzenina) také udělali za mě. Jejich konzultace fakt stojí za to!

Dostala jsem pak přiděleného účetního, který mi vždycky vyšel vstříc i mým požadavkům jako „Potřebovala bych předčasnou rozvahu za poslední ¾ roku a ještě mi upravte mzdy, které už se vyplatily a zaúčtovaly…“ Normální účetní by mi řekla, že to udělá za měsíc.

Tady mi řekli: „Za 4 dny to budete mít. Musím dodělat akorát věci k DPH a hned se na to vrhnu.“

A tak to funguje i s potvrzeními, účtenky se posílají emailem, rychlá a efektivní komunikace. Jejich Bonobo účetní systém se snadno používá. Ceny jsou rozumné. No, neměnila bych.

Takže tip pro nově podnikající – nechte si své účetnictví v ÚOL. Opravdu se vám to vyplatí!

PS: Hledají do týmu Ruby vývojáře. Je tam hodně holek oproti klasickým IT firmám.

Za kvalitní služby ráda zaplatím aneb chytré účetnictví

Tak teda trochu toho data-sexuálna na Logio ÚL

Minulý týden jsem měla tu čest být na jedné skvělé konferenci. Vím, vím, v poslední době se s těmi konferencemi doslova roztrhl pytel. Tady Webexpo, tamhle Barcamp, tu Logio ÚL. Musím ale říct, že mě bavilo tam sedět.

Abych vše trochu uvedla. Logio ÚL je konference, která se snaží najít řešení pro dlouhodobý udržitelný růst firmy. Jak to udělat, aby vnější faktory neohrozily její existenci? Jak se s těmito změnami vypořádat? Leadership, engagement a takové ty buzzwordy, které slyšíte všude kolem. Ale tady to bylo fakt dobrý. Aspoň z mého pohledu.

Pořádá ji společnost Logio. Nabízí chytré SW řešení pro logistiku, zvláště pak v oblasti řízení dodavatelských řetězců. V radě starších figuruje 5 lidí, z čehož je nejviditelnější osoba Tomáš Formánek, Logio CEO. S jeho prvním vystoupením začalo netiché vzrušení dámského obecenstva. Doporučuju checknout si jeho fotku. 😀

Následovaly další zajímavé přednášky od Keboola (dvojka Pavel a Petr) a Datagirls, přičemž jsme se dozvěděli, jak můžeme zjistit pomocí firemního chatu, kdo má rád peníze a kdo chození po meetupech. Další hodně data focused prezentace byla od Stories s Vojtou Ročkem a Filipem Douškem. Až tady jsem se dozvěděla, že do nich napumpovalo peníze právě Logio. Asi bych měla chodit častěji na tyhle akce.

Úplně úžasná přednáška byla od Petra Kadlece, bývalý ITák, současný neurovědec a kouč. Probírali jsme proces rozhodování našeho mozku dle priorit:

  1. Bezprostřední hrozba
  2. Bezprostřední odměna
  3. Vzdálená odměna
  4. Vzdálená hrozba

S vysvětlením, že „když už stojím u té otevřené lednice (bezprostřední odměna), tak je mi jedno, jestli za měsíc ztloustnu o 5 kg (vzdálená hrozba)“, jsem byla víc než velmi spokojená. 😀

A samozřejmě témata jako „jak udržet engagement zaměstnanců“, „Proč firemní hodnoty ztrácejí smysl, když se musí velkými písmenky napsat na každou zeď ve firmě“ apod.

Následovaly další přednášky o datech, aby nakonec přišel Filemon a všechno to data-sexuálno rozboural svou asijskou křižovatkou, 3N (Nikomu Nic Neber) a rozbouráním současné firemní hierarchie a vytvořením tekutých vztahů. Cítím se hned tekutěji! Už se těším na další ročník!

Tak teda trochu toho data-sexuálna na Logio ÚL

Problém vejce – slepice aneb hirujeme pro sebe

Teda, nikdy jsem si nemyslela, že hledání lidí do svého vlastního týmu bude těžší než hledání javistů do kamkoliv.com. Chtěla bych požádat všechny, kdo sledujete můj blog, o pomoc/share. Krátce k příběhu:

Business roste. Klienti jsou spokojení. Doporučují nás dále a už nestačíme na všechny zakázky. Několika novým jsme se dokonce musely omluvit, protože už máme kapacity plné. Potřebujeme posily do týmu! Holky, kluci, AI, kohokoliv, kdo se zajímá aspoň trochu o IT a recruitment.

Recruitment z našeho pohledu je spíše konzultantská práce, kdy se lidem snažíme měnit životy. Ideálně k lepšímu. 🙂 Je to tvrdá dřina za kompem, networking na meetupech a konferencích a nekonečné učení se spousty nových věcí kolem IT.

Jsme zatím 2 v týmu. Já a Djelka. Jsme super přátelské, pohodové, nemáme rády bullshity a jednáme na rovinu se všemi.

Chtěly bychom lidi se smyslem pro lehkovážný humor, s trochou nadhledu do života a se selským rozumem. Bez něj to totiž nejde. Ironie a sarkasmus vítány.

Uznáváme absolutní svobodu, takže práce remote není problém poté, co se vše naučíš. Na druhou stranu od Tebe očekáváme zodpovědnost na druhou. Svoboda a zodpovědnost přece jde jen ruku v ruce. Ráda předám všechny své znalosti z IT recruitmentu.

A kdyby to nestačilo, tak zavádíme 6-hodinovou pracovní dobu (i remotně) a neomezenou dovolenou. Stravenky nevedeme a ani nikdy nezavedeme. 🙂

Sídlíme v Impact Hubu na Smíchově.
Hledáme full-time, part-time.
Forma spolupráce na domluvě dle tvých preferencí.
AJ nutná na komunikativní úrovni.

Jo, a prosím vás, žádné slepice nehledáme. My raději vejce. 😀

Ups, email jsem zapomněla pro případná CV: luu.ly@3queens.cz.

Problém vejce – slepice aneb hirujeme pro sebe

Seznamky update

Na stesti.cz jsem během prvního dne registrace dostala přes 150 zpráv. I když jsem tam napsala přesně, koho hledám, myslím, že 99% z nich to úplně ignorovali. Také přišly zprávy typu: „Takového tady nenajdete!“ nebo „Nedivím se, že jste pořád sama!“ přes tohle:

screen-shot-2016-10-17-at-09-57-52

 

Zkoušela jsem různé psychologické hry, kdy jsem se třeba týden neozývala. To pak začaly chodit zprávy typu:

„To je opravdu neslušnost, že ani odpověď nejste schopná napsat!“

No já bych ji napsala, kdybyste si přečetl můj profil. Nehledám nikoho mimo Prahu, nikoho pod 180cm, rozhodně ne nikoho se 4 dětmi a s pivním pupíkem. A navíc, citová vydírání na mě nefungují.

Edarling mi každý den dodával 4 nové partnery, kteří by měli splňovat moje požadavky. Chápete to? Každý den se objeví 4 noví muži, do kterých bych se mohla podle jejich algoritmu zamilovat. Možná bych měla své hledání ještě zúžit a dát přednost kvalitě nad kvantitou.

No a Tinder… Zatím jsem poznala nejzajímavější lidi tady. Kupodivu. J Samí úchylové tady nejsou, i když nejúsměvnější příhody ze schůzek mám taky z Tinderu. Třeba s jedním nejmenovaným mužem, říkejme mu třeba Martin.

S Martinem jsem byla domluvená na 19h v neděli večer. 3 hodiny předem mi napsal, že bude mít 30 minut zpoždění. Zrovna jsem si dávala solokino a měla jsem všechno časově naplánované do puntíku. Plány nějak nevyšly, tak jsem šla mezitím ještě na solovečeři. 😀 Když jsem pak přišla na domluvené místo, tak mi oznámil, že se potřebuje ještě checknout do hotelu, jestli s ním nemůžu jet a pokecáme cestou.

„No, dobře chlapče. Zajímá mě, co máš v hlavě, takže podstoupím tuto zkoušku.“ Trvalo půl hodiny než jsme se dostali k autu. Ulice byly temné. Čekala jsem, že na mě každou chvíli vyskočí muži v černém a seberou mě do černé dodávky a už se nikdy neuvidím se svými kocoury. Došli jsme k autu. Jsem ještě celá!

Jedeme na hotel. Tam mu řekli, že rezervace neplatí a ani pro něj nemají parkovací místo. Dostávám z celé situace záchvat smíchu. Jestli tohle byl pokus, jak mě ihned dostat do postele, tak se moc nepovedl. Hledáme druhý hotel. Celou dobu jsem poslouchala jeho příběhy o tom, jak se dostal tam, kde je teď, jak chce změnit svět k lepšímu. Cute! Já bych tomu i věřila, kdybych nebyla cynik. Ale věřím, že on tomu opravdu věří. 😀

Druhý hotel nabízí mnohem lepší vyhlídky. Má pokoj, má parkování.

„Mám pro tebe jednu dobrou a ještě špatnou zprávu. Kterou chceš slyšet?“

V tu chvíli mi to bylo úplně jedno a tak jsem mu to i řekla. Vrazil mi do rukou své košile, abych mu je pomohla vzít nahoru do pokoje. Koukám na něj jak spadlá z višně, ale ok. Po tomhle potřebuju víno! Hodně vína! Jdeme nahoru. Ve výtahu říká něco ve smyslu: „Tak jsi byla dost naivní a už jdeš se mnou na hotelový pokoj!“

Já: „To je v pohodě. Mám s sebou nůž, kdyby něco…“ #jsemtoalerošťák

Ale všechno dobře dopadlo. Šli jsme pak na víno a musím říct, že pak jsem si zbytku večera vážila mnohem víc. Víno pomohlo. A Martin? No, uvidíme. 🙂

Neztrácím však naději a pokračuji dál…

Seznamky update

Bar(camp-ing) a hledání partnera

Už jsem nemohla dočkat, až budu moct tenhle článek napsat.

Barcamp je za mnou. Byla to super akce, která začala ranním vstáváním na bus, hodinovou jízdou a selfíčkováním s Dagim a dlouhou procházkou od busu k univerzitě. Nervozita stoupala, čím víc jsme se blížili k centru dění. Ještěže jsem měla prezentaci hned z rána. Kdybych měla čekat celý den, asi bych se z toho pozvracela.

Přivítání, opening a první prezentace mohly začít. Hodila jsem si věci do místnosti pro přednášející. Loudila jsem tam pak jako lev v kleci. Přeříkala jsem si nahlas přednášku. Vypila panáka Jagermeistera a během 5 minut se mi půlka informací vymazala z hlavy. Super! Bude velká improvizace.

Téma „Jak jsem udělala výběrové řízení na nového partnera?“ zaujalo hodně slečen, ale také nemálo mužů se přišlo podívat. Začala jsem vysvětlením, proč toto téma (viz. Můj předchozí článek Seznamky versus LinkedIn), jak při tom využívám své zkušenosti z náboru a jak jsem postupovala…

Samozřejmě první muselo být oznámení na facebooku, aby všichni věděli, že jsem, jak se to říká, „k mání“. Pak následovala registrace na seznamkách (stesti.cz, edarling, Tinder). Největší ohlas dostalo live hodnocení lidí na Tinderu.

Na schůzkách po únavném smalltalkování, kdy po 5 minutách povídání o tom, jaké je tady počasí a jaké je počasí v jiných částech světa, jsme se dostali k otázkám toho, co děláš (práce, koníčky, cokoliv), cestování, jídlo, čaje/kafe. Přišlo mi to dost povrchní. Naštěstí mám asi dobrou karmu a narazila jsem na novou kamarádku Lindu, která mi poradila zkusit studii dr. Arona.

Jak se zamilovat do kohokoliv nebo jak přimět kohokoliv, aby se do Vás zamiloval.

Přičemž dal do laboratoře dva úplně cizí lidi, kteří se měli ptát na předem dané otázky. Tyto otázky by Vás měli otevřít, abyste se nebáli před tím druhým člověkem být zranitelní. (Zde je odkaz na článek)

Objevily se otázky typu: „Chcete být slavní? A jakým způsobem?“ přes „Co pro Vás znamená láska/přátelství?“ až po „Čí smrt v rodině by Vás zasáhla nejvíc?“ Chtěla bych někdy přijít na nějakou schůzku, kde by můj opening line byl: „Čí smrt ve tvé rodině by tě zasáhla nejvíc?!“

Dr. Aron rozdělil otázky ale do 3 sad s tím, že každá další sada šla víc do hloubky, do soukromí, do citů a vjemů partnera. Takže to má efekt žáby sedící v hrnci, kdy se voda vaří postupně, a ona si to uvědomí, až když je uvařená. Poté následovala pasáž „Teď se dívejte partnerovi 4 minuty do očí“.

Funguje to? Jen částečně. Samozřejmě se nejedná o zamilování (média rády zveličují), ale jen o to se s tím dotyčným sblížit. Kdyby to 100% fungovalo, už bych byla v novém vztahu. Čímž se dostáváme k dosavadním výsledkům z randění:

  • 18 schůzek
  • 27 litrů vína
  • 8 kusů nového oblečení
  • žádný partner

No, těším se, až bude záznam. A mezitím, si můžeme dát hlubší update ze schůzek.

Bar(camp-ing) a hledání partnera