Od té doby, co vyšel článek v Hospodářských Novinách, tak se mě každý, kdo to četl, ptá na to velké množství oslovených kandidátů. „Kamarádi“ na Facebooku se ptají ze srandy, jestli fakt spamuju 500 lidí až 1000 lidí. Odpověď je „Ano.“ Když tomu chtějí říkat spamování, tak klidně. Ale abych uvedla na pravou míru, proč tato čísla.

Ve firmě je nás 5, co aktivně oslovujeme kandidáty. Když máme štěstí, najdeme každá z nás denně 50-70 kandidátů na různé pozice, které hledáme. Když nemáme štěstí (nebo energii), tak jich může být denně jen 20. Průměrně týdně to vychází na 100-350 kandidátů * 5 to je 500-1750, což ve výsledku vypadá fakt jako hodně oslovených. Ale věřte, že ve finále to je pořád málo ve srovnání s některými jinými agenturami.

Proč to tak je? Proč neoslovujeme jenom ty, kteří by se přesně hodili na tu pozici a ostatní nechali být?

1. Oslovujeme lidi, kteří se hodí nebo se mohli hodit na pozice od klientů. Ale někdy poptávka od klienta zní – najděte nám Backend vývojáře, na technologiích nesejde, musí se chtít naučit NodeJS.
2. Oslovíme těch pár lidí, kteří se přesně hodí na tu pozici, ale napíšou zpět, že nemají zájem, nechtějí měnit nebo nenapíšou vůbec. Máme se na to vykašlat? Samozřejmě, že ne. Takže se snažíme vyhledat ještě další kandidáty, kteří nesplňují na 100 %, ale budou se chtít doučit (většinou je to dokonce lepší match). Přitom někdy narazíme i na některé, které se úplně pro tu pozici nehodí, ale to přece člověk nemůže zjistit jen ze CV/LinkedInu.
3. U některých klientů jsou pozice duplikované. Třeba teď hledám 20 C# vývojářů. Kdyby šlo udělat – oslovím 20 C# vývojářů, ozve se zpět 20 a 20 jich dosadím, už bych šla dávno do důchodu.

To je vlhký sen každého recruitera, ale bohužel, realita je trochu jiná. Oslovíme 20-70, z toho ozve zpět tak 2-5 lidí, z toho projde pohovorem 1 a ještě není ani jisté, jestli vezme nabídku od klienta. A my jsme koneckonců business jako každý jiný, takže nemůžeme přestat a musíme pokračovat.

Naše práce je o to těžší, když recruiteři mají tak špatnou pověst tím, že posílají generické emaily na všechny strany. Takže jak je to s těmi generickými emaily?

Dostala jsem nejeden i já v poslední době, jestli nechci dělat Ruby vývojáře. Na Rails girls jsem byla před 3-4 lety. Nepamatuju si z toho nic. A to mi psali lidi, kteří dělají recruitment už několik let. Člověk by čekal, že budou dělat aspoň rozdíl mezi IT vývojářem a IT recruiterem, ale ne…

Takže rozhořčení z generických emailů chápu. Kdybych dostávala tolik generických zpráv/emailů týdně, taky bych se z toho zbláznila. Nicméně, není třeba se kvůli tomu chovat povýšeně jako namyšlený kokot.

U nás jsou ty emaily z 90 % copy paste taky. Nicméně si dáváme pozor na to, co copy pastujeme. Jsou to na příklad obecné informace o klientovi, technologie, finance, lokalita, počet lidí v týmu a vše, co by mohlo být na klientovi zajímavého. (Nebo někdo snad víte, jak by se dalo 1000x jinak popsat „Data analytics platform“?)

Co připisujeme k emailům a zprávám, jsou správná jména 😀 (přiznám se, když nedávám pozor a dělám víc věcí najednou, tak oslovím Martina, Michale. Tyhle 2 jména se mi z nějakého důvodu furt pletou!). Když se v profilu dozvím, o co se zajímá, tak přidám i důvody, proč by ta firma pro něj/ní mohla být dobrý match. Když vidím, o co se dotyčný/dotyčná zajímá, zmíním se v tom emailu o tom tématu, třeba vaření, Vietnam a její kuchyně, Sapa tripy, kočky/psi. To se pak lépe navazují různé konverzace.

Samozřejmě, nejlepší způsob hiringu je udělat si dobré jméno a pak nám kandidáti píšou sami od sebe nebo dají někomu doporučení. Pár kandidátů už jsem stačila 2x někam dosadit. Vždycky se ozvali sami, že hledají, ať jim něco najdu. Zatím jich ale není tolik, aby mě to uživilo, takže budeme muset pokračovat dál s oslovováním většího množství kandidátů. Snad jsem tímto zodpověděla na dotazy některých z vás. 🙂

Letošní mDevCamp byl fakt nářez! Přiznám se, že jsem neměla vysoká očekávání. Pro ty z Vás, kteří ještě nevíte, mDevCamp je největší konference pro mobilní vývojáře ve Střední Evropě.

5 let brouzdám po konferencích. Kam jdu, tam jsou známé tváře. Hodně známých tváří. Ale za boha si nemůžu zapamatovat jména všech lidí. A i když se mi pak představí a řeknou, že jsme se viděli před několika lety na jiné konferenci, tak jen strčím hlavu do písku a zamumlám vysokým provinilým tónem něco ve smyslu: „Promiň, já mám fakt špatnou paměť!“ Správná omluva by spíše měla znít „Promiň, snažím se už léta zapamatovat si celou LinkedIn databázi s fotkami. Trénink jde pomaleji, než jsem čekala. Mám co zlepšovat!“

Nicméně letošní mDevCamp jsem prožívala jako jeden z těch prvních. Jdu dovnitř, vyhlížím známé tváře, ale kromě Djelky a pár dalších známých, jako třeba Radek od čaje, nikoho nepoznávám. Jak je tohle možný? Pravda, na mDevCamp jdu teprve podruhé. Ale myslela jsem si, že se lidi na konferencích opakují… Tak asi ne! Úplná paráda!

Po ránu je člověk lehce rozespalý, trochu stydlivý a moc hladový na to se seznamovat s cizími lidmi. Nejlepší strategie je – dát si kofein, jídlo a rozmluvit se se známými lidmi. Djelka se o rozmluvu vždycky postará. Našly jsme taky známou tvář a přidáváme se ke konverzaci. Odbíjí 9am, jde se na Keynote.

Celý mDevCamp zahajuje český Jedi Daniel Č-č-čech hrou Beat Saber. Top VR hra v poslední době. Video slečny, která drží v rukou červený a modrý laser meč, zná celý svět. Až snad donedávna jsem se dozvěděla, že tu hru má na starosti Split s Lokimanem ve spolupráci s Jardou Beckem. K tomu se dostaneme později. Po krátkém show, nastupuje na podium Šraky (Michal Šrajer), který nezapomněl zmínit, že letošní mDevCamp bude opravdu Top Notch! Po něm už následovaly keynoty pro letošní mobilní svět.

Na začátku 1. keynotu Peter Steinbergera se stal takový malý fuck-up. Řečníkovi se na obrazovce zobrazil celý slide s textem, který měl říkat. Ups! Vypněte to někdo! To se nemělo stát! Chudák Peter tam pak jen stál a čekal, až se všechno zase rebootuje. Situaci zachránil Daniel, který z celé situace udělal zase jednu velkou show, takže nakonec to byla jen legrační příhoda. Další keynoty už šly hladce.

Na konci ohlašovali ještě společenskou hru – mDevCoinExchange! Každá dostal na začátku na svůj účet určité množství coinů a je na něm, aby je pak nasbíral a dostal za ně věcné ceny. Od drona po nějaké vouchery na letenky, SD karty, až po karabinky a gumovou kachnu do koupele. Mimochodem úžasná hra na seznamování. Vždycky jsem mohla hrát hloupou a zeptat se těch chytřejších, jak se to dělá… No, vlastně jsem to ani moc nehrála. 🙂

Po keynotech jdeme ven a já objevila nenápadný stánek Webexpa. Šárka s Evou tam servírovaly na tajňačku domácí malinovou limonádu s Havanou nebo Bacardi. „Holky, uděláte mi, prosím, jeden?“

This is the end, as you know it!

V jedné limče bylo půl panáku, ale když jich pak máte postupem dne 8, je to celkem znát. Každopádně mě tato nízká hladina alkoholu v krvi udržovala ve stále dobré náladě a mnohem lépe se mi seznamovalo s lidmi. V kombinaci s mDevCoiny to bylo dokonalý.

Místo abych říkala „Čau, já jsem Luu Ly. Co děláš? Spojíme se na LinkedIn?“, tak jsem říkala: „Čau, umíš hrát ty Coiny? Nehraješ? A pošleš mi je všechny?“ 😀 Soutěživost se neskryje.

Celé dopoledne jsem proto strávila sbíráním coinů u stánků. Snížila jsem se k tomu, že jsem si u Nodes nasadila na hlavu punčocháče s tenisákem a shazovala pechovky piva na zemi, abych dostala mizerných 50 Coinů. Microsoft byl mnohem štědřejší a dali mi za test 500 coinů. Kromě toho tam byl ještě Pacman od Jetbrains, nějaká hra v MSD, kde taky rozdávaly hodně peněz, ale nějak jsem to nestihla a za Beat Saber chtěl snad Split ode mě ještě poslat nějaký Coiny za jednu hru. 😀 Pche! Celkem jsem si vydělala asi 2000 Coinů, ale většinu z nich jsem si vyžebrala od ostatních.

Každopádně jsem se přitom skvěle seznámila s lidmi, které jsem ještě neznala, nebo aspoň jsem si myslela, že je neznám, ale přitom už jsem je měla znát. Když jsem domluvila, byl už oběd. Výborné jídlo. Celkem dobře zorganizované. Příjemný servis. Nemám co vytknout.

Z odpoledne si pamatuju jen na prezentaci Splita a jeho Beat Saber. Jak jsem říkala, v současné době Top Notch VR hra. Vyprávěl o tom, jak na ní pracoval s Lokimanem 3 roky. Design, barva, pohyby, jaký je rozdíl mezi mobilním vývojem a vývojem pro VR, fakt dobrý! Už, už ji chtěli na poslední chvíli odložit na stranu, ale jejich kamarád je přesvědčil, aby se k ní vrátili. Když viděl Jarda Beck[1] jejich první ukázku hry, tak se sám nabídl, že jim udělá hudbu. Na game konferenci v US jim nabízely spolupráci firmy jako Sony, Google, Samsung, prostě velcí hráči ve VR světě, což je naprosto úžasná věc! Prodali už přes 150 000 kopií, což jsou opravdu nemalé peníze, ale čekají, že prodej ještě poroste. Na marketingu utratili 0 peněz. Na Splitovi se mi líbí nejvíc ale to, že i přes všechen ten úspěch z něj není namyšlený kokot. Fakt příjemný člověk!

Upřímně jsem se po téhle prezentaci zase venku rozkecala, takže jsem jiné už neviděla. Podívám se pak na záznamy, až budou.

Každopádně letošní mDevCamp předčil moje očekávání. Dobrá organizace, skvělý nápad s mDevCoinExchangem a umělou machinací s trhem Centrální autoritou (Viď Jiří a Davidové?! :), chutné jídlo, skvělé doprovodné hry a celkem dobrý ceny. Sice jsem přišla pozdě, a nakonec jsem si odnesla jen 12 karabinek, 1 deštník, 1 termosku a 2 gumové kachny… ale těch nových zajímavých lidí, které jsem tam potkala, to je k nezaplacení. Už se těším na další ročník!

[1] Jaroslav Beck má na svědomí hudbu pro Overwatch, World of Warcarft, Battlefield, Iron Man 3 a spoustu dalších fakt cool věcí.

Včera mi vyskočil na Facebooku článek o tom, jak Mews Systems získalo 6 milionů EUR v series A investicích. Cloudový systém pro property management. Super věc.

Online check-in, na recepci se nemusí čekat na dlouhý proces check-inu a může se probírat třeba program dnešní opery, uklízečky nemusejí nosit s sebou papíry a škrtat si pokoje (šetření lesů), vidíme hned obsazenost pokojů, který pokoj je, za jakou cenu, kolik hotel vydělává, účetnictví, no prostě vše, co hotely potřebují s opravdu user-friendly UX/UI. Pro hoteliéry doporučuju se podívat na Demo video.

Musím ale říct, že mi trochu zaskočilo, když jsem četla článek. Nečekala jsem až takový úspěch. Pro Mews jsem hledala kandidáty již v minulé práci, ale z nějakého důvodu jsem měla zafixováno, že bylo pro ně fakt těžké někoho najít. Nevím, čím to bylo.

Když jsem se na Develu minulý rok seznámila osobně s Jirkou Helmichem (Head of Dev v Mews), padl návrh, že bychom jim mohli hledat kandidáty. Byla jsem velmi skeptická a taktně jsem odmítla s tím, že nemáme kapacitu.

Jirka to nevzdal a řekl Richardovi (Co-founder Mews), aby se mi ozval. Podpásovka! Kdo jste měl tu možnost se setkat s Richardem, tak víte, o čem je řeč.

S Richardem jsem se samozřejmě potkala na kafe. Proč ne? Seznámím se se zajímavým člověkem, pokecáme, já ho zase taktně odmítnu a bude pokoj.

„Čau, já jsem Richard…“

Po zhruba 15 minutách už mi lehce praskala hlava z toho, co mi všechno Richard zvládl říct.

„Joo, prosím tě, dej mi smlouvu. Podepíšu cokoliv. Jen už přestaň mluvit!“ 😀 (Myšleno v dobrém samozřejmě. Richard vymluví díru do hlavy každému. Ale s Jirkou si to ještě vyřídím.)

A tak začala naše mise hledání JS a .NET vývojářů pro Mews.

Musím říct, že to bylo celkem úspěšné pro backend tým. .NETáci, co tam nastoupili, vypadají spokojeně. No, ten frontend teď trochu drhne. Ale jsem si jistá, že Vojta zvládne zaujmout svými „matfyzáckými vtipy“. Jejich večírky a BBQ, snídaně a pizzové obědy s Mattem (CEO), alcohol a alcohol-free ledničky se nesmějí též opomenout.

Ale to jsou pořád takové povrchní věci. Nejdůležitější je tým a produkt.

Produkt – teď jsme se přesvědčili, že dává smysl a je o něj zájem.  V developmentu se starají i o přístupné API rozhraní a s celou řadou již existujících integrací, anebo čímkoliv, co se dá napojit na Zapier, je jen na hotelích, kam díky automatizaci posunou svůj business. Mně osobně se líbí „Mews Operator“. Je to jako check-in appka na letišti.

S vývojářským týmem jsme se potkali. Chytří, přátelští, rozumní lidi, od kterých se dá leccos naučit. (Neříkám záměrně kluci, protože mají v týmu snad dokonce 3 holky – 1x BE, 1 FE a 1 QA!) Není to úplně špatné místo pro práci, což?

Nějaká fakta o Mews:

• 100 lidí ve firmě, v IT týmu 27
• Officy: Praha (Ipák), Londýn, Amsterdam, + lokální sales
• Hodně matfyzáků, ale není old-boys club
• Mews Blog: https://www.mewssystems.com/blog/
• Nejdelší firemní akce: 3denní summer outing pod Ještědem (coming soon)
• Průměrná spotřeba piva, kafe a energy drinků? Tak velká čísla se sem nevejdou 😀