Jak si (ne)dělat přátele v recruitmentu

Je léto, lidé jsou na dovolených. Vlastně všichni kromě mě, protože práce je hodně a když jste ve firmě jen dvě, tak nemůžeme odjet obě dvě najednou, že? Znáte to. Každopádně jsem nečekala žádné velké události během léta, docházely inspirace na blog až do dnešního odpoledne, kdy jsem mimochodem dospávala probdělou včerejší noc.

Ahoj Luu Ly, díky moc za zájem se účastnit našich eventů, ale snažím se v ČR tvořit super prostředí pro vývojáře a to že někdo na jednu stranu chodí na naše akce, … a pak o nás ne úplně pěkně mluví se mi vůbec nelíbí.

… následovalo refundace lístků, které jsem si koupila …

WTF? Co jsem zase udělala nebo řekla špatně? Nejen zkušenosti, ale i povinná literatura pro všechny jako je Dale Carnegie jasně říkají, že bychom neměli šířit kolem sebe negativní emoce, pomlouvat ostatní, resp. Never speak ill of others.

Nenávidím křivdu, takže jsem se musela rychle přesvědčit na vlastní oči, o co vlastně šlo.

Ano, v poslední době dost oslovuju jejich lidi, ale to je moje práce. Konkurence musí být, aby trh fungoval. Navíc oni také loví lidi z jiných firem. Takže moji práci snad chápou. Každý z něčeho musíme žít.

Každopádně jsem sjela emaily, LinkedIn zprávy, popř. i blog, podcast, ptala se lidí, se kterými v poslední době nejvíc mluvím, jestli náhodou ze mě něco špatného nevypadlo… a nic. Vím dobře, jak se špatná slova rychle rozšiřují, každý k tomu ještě něco přidá (ve vietnamštině se říká them mam, them muoi) a ve výsledku se původní nevinná zpráva může změnit v katastrofu jako výše zmíněné.

Přemýšlej, hlavo pitomá, jestli jsi něco neřekla nebo někomu něco nenapsala, co mohlo vyznít špatně. Snad jen jedna věc, a to, že jsem se ptala, jestli zaměstnanci používají dotyčný benefit v práci. Zajímalo mě to, protože takovýhle benefit nikdo jiný nemá, a také jestli to má dlouhodobý účinek. Ale to snad není pomlouvání nebo ano? A přece zaměstnanci nezůstávají stejně ve firmě jenom kvůli benefitům, ale hlavně kvůli lidem a projektům, není-liž pravda?

Celý večer mě to žralo, takže sezení s holkami bylo prožité jen na 60%. Furt mě vrtalo hlavou, jak si tento dotaz mohli vyložit špatně. Nebo jestli v tom nebylo ještě něco jiného. Samozřejmě dotaz na to, kde se k němu dostaly tyto zprávy a jak přesně vyzněla ta špatná část, nebyl zodpovězen. Záhadu asi jen tak nevyluštíme.

Lesson learned: Neptej se moc, ať nic nezkazíš. Asi změním zaměření. Nějaké povolání, kde bych nemusela přijít do styku tolik s lidmi? 🙂

Advertisement
Jak si (ne)dělat přátele v recruitmentu