Astrologie. To je slovo, které byste v mém slovníku nenašli před 2 měsíci. Nicméně člověk míní, život mění. V mém životě nastalo velké turbulentní období, tak začala jsem zkoumat příčiny, proč se věci dějí tak, jak se dějí.

Samozřejmě – špatná komunikace. To je jasné. Neustále opakujeme dokola, zvláště v HR, resp. People&Culture oddělení, že komunikace je klíčová pro fungování všeho. Vždycky jsem si myslela, že jsem nekonfliktní člověk a že se zkrátka jen nehádáme. Zjistila jsem však, že se těm konfliktům spíš chci vyhýbat a neměla sílu ani chuť nic řešit. Uzavřela jsem se do sebe a nechávala toho druhého, ať má časoprostor se sám zamyslet a třeba přijde na nějaké řešení.

ŠPATNĚ!

A tak se všechny ty události seběhly tak rychle, že jsem je nestačila ani vnímat. Jako sněhová koule se všechno nabalovalo, až to před měsícem celé vybuchlo. Pořád kolem mě doznívají after-effects z celé té akce, až jsem jednoho dne šla na drink s kamarádkou, která plave v podobných shitech jako já. 😀

Rok 2023 se vyznamenal pro dost lidí z mého okolí!

Povídali jsme si o všem možném. O vztazích, mužích, ženách, práci, numerologii… Wait! Numerologie je další oblast, kterou bych v žádném případě nevyužívala do života. Nicméně poté, co mi Ha An krásně vypočítala můj chart a celkem to i souhlasilo (samozřejmě s odstupem a nadhledem), říkala jsem, že tyhle obory asi mají něco do sebe. Když už existují tisíce let na světě. Protože když je člověk ztracený, uvěří spoustě věcem.

Tato kamarádka mi pak doporučila jednu astroložku (Klaudii), u které byla před léty a prý ji celkem dobře odhadla životní situaci. Tak jsem se s ní dnes potkala.

Očekávání: Žena středního věku, tmavé kudrnaté vlasy, cikánské oblečení a černá vrána na ramenou. :DDDD No, ta vrána by byla hustá!

Realita: Hubená brýlatá blondýna, která místo karet vyndala počítač. Unexpected! Technologie opravdu pronikají do všech oblastí.

Připravila 6 stran textu, kde mi popsala konstelaci planet a hvězd podle dne/místa/času narození, v jakém období se nyní nacházím, a co mě zhruba čeká dále.

No, vypočítala to docela správně. Trefila celou mou osobnost. Na den přesně vypočítala klíčové události, např. 4.11., kdy jsem se dozvěděla spoustu věcí, které jsem dlouhodobě jen ignorovala. Všechno se začalo krystalizovat. Tyto informace vedly k dalším událostem, např. že se příštího půl roku budu hodně starat o věci kolem domova, stěhování, uspořádání rodinných vztahů. Trefila i obor, ve kterém budu/jsem úspěšná (Tech companies, mediator, business/sales). Odcházela jsem lehčí a mnohem spokojenější. S jasnější vizí, co bych měla udělat. Kdybyste měli peníze, čas a zájem, předám ráda kontakt.

Každopádně můj den ještě neskončil. Jakmile si otevřete jedny dveře, další vykopnete dokořán.

Šla jsem poté na předání bytu. Potkala jsem tam pana majitele správcovské společnosti. Moc příjemný pán M. Sice jsme se nedostali do mého bytu, protože já kráva zapomněla vzít klíče. Nevadí. Dostala jsem nějaké jiné klíče, a s pánem jsme začali klábosit. Kdyby se tohle předání bytu událo před rokem, ani bych neměla náladu mu cokoliv říkat, ale když už jsou ty dveře vykopnuté…

Zjistila jsem, že pán pracoval v 90. letech v jedné z prvních headhuntingových společností v ČR. Tehdy měli na starosti top management pozice třeba pro Bosch, Phillips apod. (A teď cucám značky z prstů. Už si je nepamatuju. :D). Tak jsem se ho nadšeně ptala, jak to tehdy dělali.

On mi řekl, že za ta léta udělal přes 2500 pohovorů. Ví to, protože tehdy ještě nebyly PC a všechno si psali ručně. Má cel soubor doma. (Hádám, že GDPR tehdy ještě nikoho nenapadlo řešit.) Výběrové řízení na pozice dali vždy do novin. Kandidáty posílali své životopisy DOPISEM přes poštu. Dopisy sekretářky otevřely, roztřídily a vybraly nejvhodnější uchazeče. Pan M. se na ně podíval a z nich vybral 10 nejlepších. Pevnou linkou jim zavolal, aby se s nimi domluvili na schůzce. Schůzka trvala 30-60 minut. Z nich vybral 3 pro klienta, a většinou se to povedlo.

Těm, co byli zamítnutí, psali ručně na stroji zpětně dopisy, že výběrkem neprošli. RUČNĚ NA STROJI. Když si představím, že teď stačí klikem odpovědět, a stejně to někdo neudělá… (Taky na to občas zapomenu, ale ne úmyslně!).

Vydělával v 90. letech 100 000 Kč hrubého měsíčně. V přepočtu na dnešní inflaci by to bylo nějakých 800k-1M Kč. Fakt hustý!

No, a nechala jsem se odvézt domů (k sobě – rýpalové!). To je jasný. 😀

Takže za mě moje období sucha a temna skončilo. Jsem zvědavá, co přinese další rok.